- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1573x
Seznam rubrik
Eva Š. Benešová
Breathariánskou cestou ... k sebedestrukci?
Mistryně Ching Hai: "Musíte vědět, že bez jídla můžete žít, že nezemřete. A kdybyste zemřeli, byl váš čas zemřít. Není to brethariánský proces, který vás zabil..."
Eva Š. Benešová
Ve stínu minulosti?
Až bude někdo zase skučet nad dnešní "zatracenou" dobou a litovat se, jak se mu špatně žije, poštele jej na film Davida Ondříčka Ve stínu. Jen absolutní ignorant a nebo otrlý a ortodoxní nadávač nepřipustí, že doba byla zlá, nesrovnatelně více zlá než je dnes.
Eva Š. Benešová
Požární útok na nervy
Je sobotní půlnoc, znavené tělo chce zoufale spát, ale ostrý zvuk hasičského čerpadla znovu a znovu spánek zahání. Ne, naštěstí nehoří. To jen místní dobrovolný hasičský sbor pořádá noční soutěž...
Eva Š. Benešová
Košt, dva stehy a šoulet v Mikulově.
Kap, kap, kap... Do háje, do háje, do háje. Mačkám si hlavu a mezi prsty cítím otevřenou pulsující ránu. Který idiot nechal na schodišti otevřené okno dovnitř? Kapky krve tvoří na zemi docela pěkný návrh na puntíkovaný vzor, ale mně se dělá šoufl. Je tu pohovka, sesunu se na ni a hledám mobil...
Eva Š. Benešová
Nová sexuální orientace?
"... jako by sex měl být projevem zdravého života. Já si zdravá a normální připadám...", praví asexuálka Karolína.
Eva Š. Benešová
Tanec napříč stoletím
Eleanora pocinkává ledem ve sklence Carolans a zálibně si prohlíží své nové rudé volánkové šaty do tanečních. Pod nohama se jí projíždí Robbi a neúnavně luxuje vše, co zase napadalo ze psa a z koček. Další den prožitý naplno, přesně tak, jak chtěla...
Eva Š. Benešová
Poklona panu Vejdělkovi
Musím konstatovat, že filmy pana Vejdělka se mi líbí čím dál tím víc. Jsou totiž lidské, přirozené a vyvážené.
Eva Š. Benešová
България преоткрива
Kdo není zběhlý v azbuce, nadpis praví: Bulharsko znovuobjevené. Právě mi končí dovolená. Ještě sedím na terase hotelu a nechávám doznívat všechny vjemy. Bylo to fantastické.
Eva Š. Benešová
Chybí nám písmeno
Znáte to všichni. Slovo, hlasitá pauza, slovo, slovo, hlasitá pauza, slovo, hlasitá pauza,... Jak to xakru zapsat?
Eva Š. Benešová
Barva nachu
Říká se: "Je to JEN film. To není skutečnost, to se nedá brát vážně..." Ano, většinou. Jsou však filmy, o kterých to s jistotou tvrdit nelze. K takovým filmům patři Color Purple.
Eva Š. Benešová
Bílá místa v tržním hospodářství
"Nemáme." ... "Ne, to nemáme." ... "Bohužel, tohle nevedeme." ... Komunismu jsme nedocílili, tržnímu hospodářství se zatím stále ještě učíme...
Eva Š. Benešová
Už pro ten pocit...
Jaký mám dnes pocit? Dobrý nebo špatný. Smíšený. Až reklamy mi otevřely oči. Pocit můžu mít i ze spousty věcí! Od té doby si nejsem jistá, jestli si mohu být svými pocity jistá...
Eva Š. Benešová
Divadlo pláče
Co si vezmu... dlouhé by byly moc, je to kulturák. Ale jedu na divadelní představení... výborní herci ... malé večerní budou stačit.
Eva Š. Benešová
I divadlo má své dny
Odjíždím domů z neobyčejného divadelního představení a bavím se představou, kolik žen, co právě opouští divadelní sál, bude doma pozorovat v kapesním zrcátku svou Vagínu...
Eva Š. Benešová
Nůž na krk
"Všechno pryč! Tady povede silnic!" Tak žertoval tatínkův kamarád, když nesl něco těžkého a zjednával si prostor. Vypadá to, že na jeho slova dnes dojde.
Eva Š. Benešová
"To by si bolševik nedovolil!"
Tak tos mě tedy naštval, soudruhu exministře Jandáku. Jak si to vůbec můžeš dovolit říct!!!
Eva Š. Benešová
Divadlo žije nebo umírá?
Byla jsem v divadle. Sama. Proč, to nebudu řešit. Byla jsem po delší době v divadle.
Eva Š. Benešová
(Před)poslední jízda
"Doktor! Medico! Doktor!!" Poklidnou až idylickou prosluněnou atmosféru odpočinkové pauzy uprostřed jedné z mnoha sjezdovek protne zoufalý výkřik. Všichni se odpoutáme od svých obědů a zbystříme pozornost.
Eva Š. Benešová
Slevu nebo život!
Projíždím parkoviště křížem krážem jako idiot a ne a ne narazit na volné místo. „Se na to vyprdnu, kruci, jedu na konec,“naštvaně zaparkuju na okraji parkoviště, kde ještě zbyla nějaká volná místa. V duchu si nadávám do pitomců, že pro buhvíjaký pocit potřebnosti zaparkovat co nejblíž vchodu ztrácím čas.
